Jsem fyzioterapeutka zaměřená na oblast gynekologie a všechna ženská témata spojená se sexualitou, početím, těhotenstvím a porody. Naplno se věnuji metodě Ludmily Mojžíšové v celostním přístupu.

Kromě fyzioterapie se věnuji také osobnostnímu rozvoji žen a vzdělávání budoucích kolegyň.

Zkušenosti

  • Metoda Ludmily Mojžíšové – kompletní řada odborných kurzů, Hana Volejníková
    • Ošetření SI kloubů a L páteře
    • Ošetření žeber
    • Ošetření pánevního dna
    • Fyzioterapie v gynekologii
    • Asistence vzdělávání fyzioterapetů
  • Diagnostika a terapie funkčních poruch pohybového aparátu, měkké techniky dle Prof. Lewita – kompletní odborný kurz, Vlasta Rašpličková.
  • Spirální dynamika, Lenka Kazmarová.
  • Taping, kineziotaping, dynamictaping, Mgr. Marika Bajerová.
  • Arteterapie v kontextu biosyntézy, G. Hope.
  • SM Systém – kompletní řada kurzů, MUDr. Richard Smíšek.
  • Homeopatie – cyklus seminářů, Homeopatická lékařská asociace.
  • Komplexní rehabilitační lékařství a psychosomatika, stáž, MUDr. Jan Hnízdil.

A mnohé další…

Můj příběh

Fyzioterapie. Má profese, má životní láska. Ne vždy tomu tak bylo. Moje cesta k fyzioterapii nebyla jednoduchá. Bránila jsem se jí z počátku všemi možnými prostředky. Po dokončení tříletého nástavbového studia jsem poprvé nahlas prohlásila, že tuto profesi nikdy nebudu dělat. To jsem zjistila, jak těžké a málo placené povolání jsem si vybrala. Podruhé jsem odmítla svou profesi, když jsem po roce práce hojila přetížené šlachy svých rukou jako zaměstnankyně privátní ambulance. Potřetí a naposledy jsem se zřekla svého poslání, když jsem byla odmítnutá systémem zdravotnictví, protože jsem nesplnila kreditovou povinnost během mateřské dovolené se dvěma malými dětmi. Z hlediska fyzioterapie jsem stála na bodě nula. Nechtěná, odmítaná, naštvaná a odhodlaná jít svou vlastní cestou. Své profese jsem se definitivně vzdala.

Pak se to stalo. Nevím co to bylo za sílu, která mě o to více k oboru fyzioterapie přitahovala, čím více jsem se jí snažila vyhnout. Těmito úhybnými manévry jsem skočila rovnýma nohama do několika velkých specializačních kurzů. Jeden z nich byl zaměřený na léčbu funkční sterility metodou Ludmily Mojžíšové. Setkání se školitelkou paní Hanou Volejníkovou považuji za osudové. Elegantní dáma, sršící mladistvou energií. Rázná, ale srdečná. Její stisk ruky se podobal mateřskému přijetí i pobídnutí k akci. Cítila jsem, že mě její záře oslovuje, přitahuje, prostupuje. Cítila jsem, že je v ní něco, co už dlouho hledám. Konečně jsem našla svůj vzor, velkou učitelku a časem i přítelkyni. Na kurzech paní Volejníkové jsem hltala každé její slovo. Techniky přirozeně přijaly moje ruce. Okamžitě jsem začala praktikovat v čerstvě pronajatém prostoru. Moje cesta měla najednou jasný směr i cíl. Pomáhat ženám k vytouženému dítěti. Byla jsem vděčná a šťastná, že jsem se našla. V této době jsem pochopila nevyřčené vzkazy, které ke mně od paní Volejníkové plynuly. Pochopila jsem, že její výjimečnost a kouzlo osobnosti je dílem neobyčejné pracovitosti a vůle učit se nové. Byla jiná než ostatní fyzioterapeutky, které jsem dosud znala. Byla sebevědomá, spokojená, šťastná a zářící. Viděla jsem, že paní Volejníková kultivuje a rozvíjí poctivě svou osobnost po všech stránkách. Že rozhodně nespoléhá jen na poznatky z fyzioterapie. Osobnostní rozvoj se tak stal velmi důležitou součástí i mého života. Pochopila jsem, že cesta na kterou jsem vykročila, nikdy neskončí. A to pomyšlení mi dělá radost dodnes. Vím, že nic nevím. Vím, že nikdy nebudu dost chytrá, abych někomu radila. Vím, že otevřenost a pokora mi dává schopnost vidět a slyšet. Vím, že služba je dar lásky. I když je směněná za peníze.

Zde by mohl můj příběh skončit. Ale ve skutečnosti zde teprve začíná. První narozené miminko mě natolik odměnilo pocity štěstí z odvedené terapeutické práce, že je těžké vyjádřit to slovy. Škála práce se rozšířila do netušených rozměrů. Uvědomila jsem si, že téma neplodnosti je velice složité, propletené a mnohovrstevnaté. Některé případy byly z počátku nad moje síly. Tvrdé lekce se dostavovaly v podobě překvapivého vývoje psychiky klientek během práce s tělem. Zlobila jsem se na sebe, že selhávám, že nejsem dost dobrá a nepodávám stoprocentní výkon. V některých situacích jsem se cítila bezmocná. To když na světlo pronikla například informace o tom, že klientka sedící přede mnou byla opakovaně vystavena traumatům. Chtěla jsem vše pochopit. Tyto lekce mě donutily jít do hloubky tématu ženství. Pracovat pomalu, jemně, našlapovat po špičkách, snažit se signály těla vidět a správně jim naslouchat. Začala jsem čerpat informace z jiných oborů. Ponořila jsem se do psychologie, psychiatrie, gynekologie. Ptala jsem se sexuologů, lékařů, bodyterapeutů, výživových poradců, homeopatů, šamanů i léčitelů. Získávala jsem zkušenosti ve velkých ženských i smíšených skupinách. Naučila jsem se lépe v lidech číst a mnohem více cítit. Získala jsem schopnost nadhledu a důvěry ve vlastní intuici.

Došlo u mě k vývoji, který s sebou přinesl mnoho změn. Změnila jsem se od základů nejen já, ale celý můj život. Změnil se také cíl mého poslání. Už to není miminko za každou cenu. Je to zrcadlení ženské duše. Její nalezení, pochopení a plné uvědomění ze strany klientky. Jsem přesvědčená, že právě nalezení své vlastní ženské podstaty a hodnoty je klíčem k plodnosti nebo uzdravení. Metoda Ludmily Mojžíšové je jedním ze skvělých nástrojů, který k nasměrování na správnou cestu používám. Paleta nástrojů, která doplňuje základ fyzioterapie se stala pestrou, jako celý můj život. A věřte nebo ne, objevuji stále nové a nové odstíny. Každý den děkuji mamince, že mi věřila a půjčila mi peníze na terapeutické lehátko. Každý den děkuji „náhodám“, které mě dovedly k mému poslání.

Ženy, které mě inspirovaly

Ludmila Mojžíšová (1932 – 1992)

Pracovala od roku 1955 v pražském Tyršově domě řadu let jako rehabilitační sestra na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Dobře ji znali nejen studenti, ale především sportovci, neboť se stala velmi žádanou a potřebnou členkou realizačních týmů mnoha reprezentačních družstev. Rozcvičovala a uvolňovala klouby, svaly, páteř a obratle. Nesportovcům  pomáhala od bolestí v zádech a dalších civilizačních neduhů. Citlivými prsty rozpoznala příčiny trápení a našla způsob, jak je účinnými cviky odstranit.

Hana Volejníková

Celý svůj život zasvětila metodě Ludmily Mojžíšové. Je žačkou paní Ludmily Mojžíšové a štafetu vědění předává jako školitelka trpělivě dál ostatním terapeutům. Já vděčím paní Haně Volejníkové za to co umím, za krásnou práci s lidmi. Setkání s ní považuji za osudové. Pro mě je paní Hana Volejníková skvělý učitel, velká osobnost, plná pozitivní energie a krásný člověk.

Babička Jindřiška

Srdečná a velkorysá duše, milující život se vším, co k tomu patří. Její heslo: „…můžeš být hloupá, ale musíš si umět poradit…“, mě provází dosud. Obdivuji její vůli, pozitivní myšlení a kuchařské umění. Umí ten nejlepší štrůdl na světě!